Fantreffen 2007 sice bylo jako obvykle od pátku do neděle (22. - 24.6.2007), ale vzhledem k tomu, že nám v minulých letech tyto 3 dny nestačily, rozhodli jsme se náš výlet prodloužit o 2 dny.

O půlnoci jsme já a můj taťka, který letos chtěl jet taky, vyzvedli ještě Adrianu a vyrazili z Hradce Králové do Prahy. S Adri jsme se viděli tu noc poprvé, tak jsme se cestou trochu seznamovali. Sraz s ostatními byl naplánován na středu 20.6. ve 2 hodiny ráno tradičně na parkovišti obchodního centra Černý Most v Praze.
Ve 3 hodiny jsme se pak už v plném počtu 16 osob vydali z Čerňáku na dalekou cestu jako kolona 4 aut do Kolína nad Rýnem. První jela Vaškova šedá octávka s navigací a v ní oba Vaškové a manželé Loupancovi. Druzí jeli Petr s taťkou, Oli a Adrianou v bílé octávce, vybaveni přenosnou navigací, jako třetí jsme jeli já s taťkou, Jančou a Mončou naší červenou fabií a kolonu uzavírala stříbrná octávka vezoucí Aleše, Viktora, Míšu a Zuzku. Vaškova a Alešova posádka měla navíc vysílačky, které nám usnadňovaly společné cestování především ve městech.
Asi v 5 hodin ráno jsme přijeli k hraničnímu přechodu Rozvadov. Docela nás pobavil celník, který se nespokojil jen s našimi pasy a chtěl vidět i můj řidičák. :-D
Cesta byla až na několik rozestavěných úseků dálnice příjemná. Původně jsme se moje a Petrova posádka chtěli ještě podívat do Frankfurtu, ale netrefili jsme správný výjezd z dálnice, tak jsme se na to nakonec vykašlali a pro oživení cesty

jsme se pak všichni rozhodli jet část cesty údolím podél Rýna. Kochali jsme se krásnou krajinou s malebnými městečky, širokou řekou a zelenými kopci se spoustou hradů. Poté jsme se opět napojili na dálnici a zanedlouho dorazili do cíle. Nejprve jsme zamířili do kempu kousek od Hürthu, kde někteří z nás chtěli 2 noci stanovat. Vaškové, Aleš, Viktor a Loupancovi dali přednost osvědčené ubytovně. V podvečer jsme jeli za klukama na ubytovnu a potom všichni do centra Kolína na procházku. Prošli jsme se kolem katedrály a po nábřeží, kde jsme si v jedné kavárně dali vynikající zmrzlinové poháry. Když jsme se vrátili do kempu, byli jsme všichni už dost utahaní a tak jsme šli brzo spát.

Ve čtvrtek ráno jsme vyzvedli na ubytovně zbytek bandy a jeli směrem k ateliérům Action Conceptu. V jeho blízkosti televizní štáb v jedné postranní ulici zrovna natáčel Cobru 11. Venku u stolu seděl herec Dietmar Huhn (Herzberger) a asi si zrovna pročítal scénář. Chvíli jsme se dívali jeho směrem, ale netvářil se moc hezky. Pak se u nás objevila zaměstnankyně AC a řekla nám, že se bude celý den natáčet a neví, jestli budou mít herci čas. Na malý moment jsme ještě zahlídli Charlotte Schwab (šéfová) a Gottfrieda Wollmera (Bonrath). Pak jsme se ještě na chvilku stavili u Action Conceptu a v supermarketu a vydali se na výlet do Düsseldorfu. Bohužel nám počasí nepřálo a celou dobu pršelo.
Auta jsme zaparkovali v parkhausu v centru, sehnali jsme si plánek města a vyrazili jsme k televizní věži. Výtah nás vynesl až do výšky 168 metrů, odkud byl krásný výhled na celé město. Jenom ten déšť to kazil. Proto jsme se rozhodli prohlídku Düsseldorfu ukončit.
Kvůli nepřízni počasí jsme druhou noc v kempu vzdali. Sbalili jsme si všechny věci a mokré stany, zaplnili obě auta až po strop a jeli se přestěhovat za ostatními na ubytovnu.

Večer jsme trávili společně venku v altánku. Popíjeli jsme různobarevné amundsenky a piva a kecali o všem možném. Sranda byla veliká! :-)

Páteční dopoledne jsme se rozhodli věnovat prohlídce centra Kölnu. Auta jsme nechali poblíž železničního mostu a vydali se po nábřeží k Rheinparku. Tam se zrovna konala nějaká akce od záchranářů a létaly tam 2 vrtulníky. Chvilku jsme se dívali a pak jsme pokračovali krásným parkem dál až k lanovce. Čtyřmístné kabinky nás přepravily přes rozvodněný Rýn na druhý břeh. Byl odtud pěkný výhled na dominanty města.
Dalším bodem prohlídky byla budova hlavního nádraží. (Později jsme se dozvěděli, že ten den tam byla hlášená bomba.)
Následoval rozchod. Rozdělili jsme se na menší skupinky, někteří absolvovali výstup na věž katedrály. Já jsem byla už docela unavená, tak jsem nahoru nelezla a procházela se s Oli, Jančou a Adri.
Po hodině a půl jsme se všichni sešli u aut a jeli zpátky do Hürthu. Tam jsme se ještě zajeli podívat na místo natáčení, jestli se tam náhodou něco neděje. A měli jsme štěstí. Na lavičce před kulisou baráku seděl Niels Kurvin (Hartmutt) a kouřil cigaretu. Po chvilce odešel a na scéně se objevil Erdogan s pistolí u pasu. Bavil se s kolegyní z AC a byl očividně v dobré náladě. Kolem prošel Gedeon Burkhard

a zamával nám. Potom Erdogan sednul do svého maserati, přeparkoval ho o 2 m dál, aby uvolnil průjezd, a pak už si ho odvedli kolegové pryč.
Dojeli jsme na ubytovnu a čekali na oficiální začátek Fantreffenu. Thorsten naplánoval na první večer grilování klobásek. Jenže oheň odmítal spolupracovat a pořád skomíral. A tak se grilu chopili naši vynalézaví kluci a za pomoci pumpičky oheň rozdmýchali, čímž si vysloužili nejen obdiv, ale taky zajistili české grupě přednost ve frontě na klobásky se salátem. :-)
Po večeři nás pořadatelé nahnali do společenské místnosti, kde měl Thorsten dlouhý projev. Oznámil své odstoupení z funkce předsedy fanclubu a vedení předal jedné ze svých spolupracovnic.
O půl dvanácté byla ještě hromadná noční procházka lesem kolem ubytovny, ale té jsme se už nezúčastnili a šli si radši lehnout.

Na sobotu Thorstenův fanclub připravil bojovku s názvem „Kdo zachrání Semira Gerkhana?“. My jsme se rozhodli místo běhání po lese radši jet na výlet a poznávat okolí. Jeli jsme opět do Kölnu. Lilo jako z konve, ale naštěstí se brzo vyjasnilo a po zbytek dne už bylo hezky. Tentokrát jsme zamířili k Mediaparku, což je kancelářská budova, jedna z nejvyšších ve městě. Nahoru nás bohužel nepustili, tak jsme si aspoň vzali plánky města a pokračovali dál k televizní věži. Ta düsseldorfská nás nadchla, tak jsme si chtěli z ptačí perspektivy prohlídnout i Köln, ale čekalo nás nepříjemné překvapení. Věž byla zavřená, očividně už několik let.
Poté jsme jeli k letišti Köln-Bonn, kde se taky natáčela několikrát Cobra 11. Zběžně jsme ho prozkoumali, chvíli z terasy pozorovali přistávající a startující letadla a pak jsme se zase vrátili k autům.
Zamířili jsme do Bonnu, který byl od letiště nedaleko. Zaparkovali jsme auta v podzemní garáži a vyrazili do ulic, ale po chvilce jsme zjistili, že ještě nejsme v Bonnu, ale v nějaké okolní vesnici. :-D Ale bylo to tam pěkný a měli tam pizzu, tak jsme se aspoň naobědvali a potom se vrátili zpět na ubytovnu.

Tam jsme se na část odpoledne rozdělili. Deset z nás jelo k cca 8 km vzdálenému zámku Brühl, kde jsme se prošli v krásné zámecké zahradě, a kluci mezitím navštívili prodejnu aut.
Večer měli Němci nějaký večírek, tak jsme si aspoň ukořistili nějaké dobroty, zalezli do pokojů a šli brzo spát, abychom nabrali novou sílu na neděli.

V neděli nás čekal opravdu senzační program. Jeli jsme na natáčení Cobry 11, které se konalo v jednom obchoďáku na kraji Kölnu a my tam měli účinkovat jako kompars. Měli jsme tam podle popisu cesty dojet samostatně a v 8 hodin být na place, ale zabloudili jsme a tak jsme nakonec přijeli o půl hodiny později. Vůbec to ale nevadilo, protože jsme stejně nakonec celé dopoledne čekali venku za budovou, co se bude dít.
Během dopoledne dorazil Erdogan a ochotně se fotil a popovídal s fanoušky. Bohužel než jsme se stihli pořádně rozkoukat po filmařském „táboře“, dámy z fanclubu nám nemilosrdně zabavily foťáky. :-( Po zbytek dopoledne jsme čekali, až nás zavolají na scénu.
Štáb se rozhodl obsadit i naše auta. Nejlepší roli získala Vaškova Octávka (s Vaškem Ambrožem uvnitř), která se potká se Chrisovým Mercedesem a naše Fabia, která údajně vyjížděla z postranní uličky, další Octávky byly zaparkované.
Po obědě z cateringového vozu jsme se konečně přemístili dovnitř do obchoďáku. Brali si nás po skupinkách a vysvětlili nám, co máme dělat. Mě postavili na nadchod přes silnici, který vedl do 1.patra obchoďáku a hrála jsem

chodkyni. Točili jsme scénu, jak Semir honí splašeného cyklistu, který vjede na kole do obchodu. Tahle jednoduchá věc trvala asi hodinu a už to začínalo být docela únavné, ale přesto fajn. Pak následovalo ještě několik scén uvnitř obchodního centra, v jedné z nich kaskadér zastupující Semira seskočil z 1.patra do přízemí. Na natáčení se objevila taky Erdoganova manželka Anne Marie s malou dcerkou. Vypadala moc sympaticky. :-) Gedeon tam celou dobu byl taky, ale hrát jsem ho neviděla a fanoušků si nevšímal. Narozdíl od Erdogana. Ten si s náma ve volných chvilkách normálně povídal a i přes očividnou vyčerpanost z honění zločince byl opravdu milý.
Natáčení stále nekončilo a čas nemilosrdně pokročil, museli jsme se vydat na cestu domů. V rychlosti jsme ještě sehnali Gedeona, udělali s ním pár fotek a vyžádali si autogramy a kolem 20:30 jsme vyrazili.
Cesta zpět byla pro většinu z nás dost krizová. Po celodenním natáčení jsme byli zralí tak akorát do postele, ale měli jsme před sebou ještě minimálně 700 km, většina z nás ale mnohem víc. Díky pravidelnému střídání za volantem jsme to ale všichni zvládli a v pořádku ráno dorazili do Prahy. Tam jsme se u jedné benzinky rozloučili a pokračovali pak do různých koutů republiky domů.

Tuto akci hodnotím jako hodně vydařenou a určitě chci jet příští rok znovu. Parta byla výborná a do Kölnu se budu vždycky ráda vracet. :-)